...a do školy jsem nikdy nechodil : příběh šťastného dítěte
To chci
Dobrý den, jmenuji se André, jsem chlapec, nejím bonbóny a nechodím do školy!“ Touto větou se autor v dětství představoval dospělým, kteří se divili, jak to, že jej vidí volně běhat v době, kdy ostatní děti sedí ve školních třídách. Poslední část věty se vždy postarala o rozruch a působí ho vlastně dodnes. ***** Kniha se
nepokouší kritizovat školství. Jen popisuje, jak se André ve vší svobodě věnoval matematice a technice, a zároveň tancování, literatuře, stavbě kytar, cizím jazykům a mnohému dalšímu. Bez povinnosti. Děti se učí přirozeně rády, vlastně se ani nemohou něčemu neučit. ***** André bez školy nevyrostl v hlupáka, nevzdělance ani asociála. Jeho mládí bylo bohaté na intenzívní zážitky, a přesto bez stresu, soupeření, tlaku na výkon a honby za dobrými známkami. V Evropě se dnes vede debata, zda školní systém naše děti pomyslně nesvazuje do kazajky, která je jim většinou příliš těsná a může dokonce vést k jejich nemocem. Do této debaty vnáší Andrého kniha nedogmatický pohled. Neobsahuje žádný patentovaný návod, nýbrž zcela osobní příběh šťastného dítěte, které mohlo nerušeně objevovat a rozvíjet vlastní talenty, a nakonec vyrůst v široce vzdělaného, tvořivého a úspěšného muže, kterým dnes André je.
… celý popis
Uloženo v:
Podrobná bibliografie
-
Hlavní autor
-
André Stern, 1971-
-
Další autoři
-
Petr Sumcov, 1969-
-
Typ dokumentu
- Knihy
-
Fyzický popis
- 173 stran : barevné ilustrace, portréty, faksimile ; 21 cm
-
Vydáno
-
Praha :
Bohemica Books,
[2023]
-
Vydání
- Vydání první
-
Témata
-
Popis jednotky
- Z němčiny přeložil Petr Sumcov
-
ISBN
- 978-80-908763-8-5
