Rakouští císařové : František I., Ferdinand I., František Josef I., Karel I

To chci

František I. se pod tlakem politických událostí vzdal titulu římsko-německého císaře a přijal titul dědičného císaře rakouského. Po vítězství nad Napoleonem a následném obnovení předrevolučního pořádku v Evropě na Vídeňském kongresu panoval za jeho vlády v Rakousku vynucený, takřka pohřební politický a duchovní klid. Jeho nejstarší syn Ferdinand I. trpěl od dětství epilepsií, a proto se pochybovalo, zda bude vůbec moci nastoupit na trůn. Za jeho panování se o stát mimořádně zasloužil Metternich, který si tak chtěl zajistit svou výjimečnou politickou moc. Přišel však březen roku 1848 a s ním revoluční bouře. Metternich před vzbouřenci uprchl do zahraničí a duševně slabý císař se vzdal trůnu. Novým císařem se stal jeho synovec František Josef I., který hluboce přesvědčen o důstojnosti a autoritě svého úřadu řídil vratkou státní loď, k níž by se jeho mnohanárodní říše dala přirovnat, politickými, hospodářskými a společenskými úskalími, sociálními potížemi a převraty, k nimž docházelo v celosvětovém měřítku, víceméně bez fantazie plných 68 let. Když starý mocnář 21. listopadu 1916 navždy zavřel oči, zdědil jeho nástupce Karel I. už pouhou konkurzní podstatu. O dva roky později, na konci první světové války, se habsburská říše rozpadla na řadu malých států. … celý popis

Podrobná bibliografie

Hlavní autor

Friedrich Weissensteiner, 1927-

Typ dokumentu

Knihy

Fyzický popis

213 s. : portréty ; 21 cm

Vydáno

V Praze : Ikar, 2005

Vydání

Vyd. 1.

Témata

Habsburkové (rod)

panovníci > Rakousko > 18.-20. stol.

panovnické dynastie > Rakousko

Rakousko-Uhersko > dějiny

biografie

Bibliografie

Obsahuje bibliografie a rejstřík

ISBN

80-249-0464-0 (váz.)