Zánik myšlenky pokroku
Polský sociolog prostřednictvím vývoje myšlenky pokroku charakterizuje směřování tzv. moderní mentality od osvícenství po současnost. Modelová idea pokroku spočívá ve ztotožnění pokroku vědění, vědy a civilizace s osvobozením člověka. Objevila se, když osvícenství začalo chápat problém smyslu světa nikoli jako teologický problém, … celý popis
Uloženo v:
Podrobná bibliografie
- Hlavní autor
- Další autoři
- Typ dokumentu
- Knihy
- Fyzický popis
- 304 s. ; 21 cm
- Vydáno
-
Červený Kostelec :
Mervart,
2006
- Témata
- ISBN
- 80-86818-25-X
MARC
| LEADER | 00000nam a2200000 a 4500 | ||
|---|---|---|---|
| 001 | 2556058 | ||
| 003 | CZ-PrMKP | ||
| 005 | 20061001000000.0 | ||
| 008 | 171202s2006----xr------------------cze-- | ||
| 015 | |a cnb001689104 | ||
| 020 | |a 80-86818-25-X | ||
| 040 | |a ABG001 |b cze | ||
| 100 | 1 | |a Krasnodębski, Zdzisław, |d 1953- |7 xx0053066 |4 aut | |
| 245 | 1 | 0 | |a Zánik myšlenky pokroku / |c Zdzisław Krasnodębski ; [z pol. orig. přel. Kateřina Tichá] |
| 260 | |a Červený Kostelec : |b Mervart, |c 2006 | ||
| 300 | |a 304 s. ; |c 21 cm | ||
| 520 | 2 | |a Polský sociolog prostřednictvím vývoje myšlenky pokroku charakterizuje směřování tzv. moderní mentality od osvícenství po současnost. |b Modelová idea pokroku spočívá ve ztotožnění pokroku vědění, vědy a civilizace s osvobozením člověka. Objevila se, když osvícenství začalo chápat problém smyslu světa nikoli jako teologický problém, nýbrž jako problém čistě filozofický. Na počátku měl pokrok ovládat přírodu... Avšak proces budování společnosti, a její další rozvoj, neznamenal nárůst štěstí. Později, podle Maxe Webera, přestává být pokrok zřejmý, dějiny sice představují rozvoj lidského rozumu, ale samotný rozum odkrývá stále více svá omezení. Vědění postupuje kupředu a zvětšuje se svoboda. Člověk jest stále více racionálnější, svobodnější, není však lepší ve smyslu etickém, ale ani není šťastnější. Podle Marcuse taková racionalizace znamená morální korupci a nedostatek štěstí, jež nemohou nahradit konzumní, povrchní a zdánlivé příjemnosti. Habermas obnovuje kantovskou myšlenku jednoty rozumu, jakož i | |
| 520 | 8 | |a přesvědčení o jeho emancipační a moralizující síle. Současnost zpochybňuje i první předpoklady, spočívající u základní formule pokroku. Dnes se mluví o mnohosti navzájem nesouměrných paradigmat: rozvoj vědy je nahlížen coby následek odlišných, neslučitelných struktur, z nichž každá má vlastní základní pojmy a pravidla. Dokonce i v této oblasti přestává být pokrok zřejmý! Polský sociolog a filozof systematicky interpretuje myšlenku pokroku optikou jednotlivých koncepcí od osvícenství po současnost (Kant, Weber, Marcuse, Habermas). Prostřednictvím dané filozofické a sociologické kategorie odhaluje vývoj tzv. moderní mentality. | |
| 600 | 1 | 4 | |a Kant, Immanuel, |d 1724-1804 |7 jn19990004171 |
| 600 | 1 | 4 | |a Habermas, Jürgen, |d 1929- |7 jn19990003036 |
| 600 | 1 | 4 | |a Weber, Max, |d 1864-1920 |7 jn19990008962 |
| 600 | 1 | 4 | |a Marcuse, Herbert, |d 1898-1979 |7 jn19990005390 |
| 700 | 1 | |a Tichá, Kateřina |7 hka2010597794 |4 trl | |
| 765 | 1 | |t Upadek idei postępu | |
| 910 | |a ABG001 |b L 13091 | ||
| 996 | |b 3789146 |c L 13091.2 |h L1e |l Novodvorská |s A |n 18 |a 99999 |t ABG001.3789146 | ||
| 996 | |b 3783877 |c L 13091.1 |h L1e |l Ládví |r Naučná literatura |s A |n 25 |a 0 |t ABG001.3783877 | ||
| 996 | |b 3789147 |c L 13091.3 |h L1e |l Opatov |r Naučná literatura pro dospělé |s A |n 18 |a 0 |t ABG001.3789147 | ||