Dopis Gogolovi

To chci

V r. 1847 vydal N.V. Gogol v Moskvě knihu "Vybraná místa z korespondence s přáteli", v níž se zřekl své dřívější tvorby a dovršil svůj přechod na posice tmářské reakce a ochránce carského trůnu. Kniha, která vyzněla v neomalenou obranu a přímo v oslavu nevolnictví, carského samoděržaví a pravoslavné církve, se hluboce dotkla Gogolova ctitele a kritika Bělinského. Jeho "Dopis Gogolovi" je nejen kritikou předsmrtných názorů Gogolových, nýbrž i drtivou kritikou celého tehdejšího sociálního a politického pořádku. Gogol "pod rouškou náboženství a pod ochranou knuty hlásá lež a nemravnost". jeví se jako "kazatel knuty, apoštol nevědomosti, hlasatel obskurantismu a tmářství, velebitel tatarských mravů". Dopis, rozšiřovaný v opisech, se stal přímo bojovým programem ruské demokracie let čtyřicátých až padesátých. Český překlad následuje za ruským originálním textem. … celý popis

Podrobná bibliografie

Hlavní autor

Vissarion Grigor‘jevič Belinskij, 1811-1848

Typ dokumentu

Knihy

Fyzický popis

62 s.

Vydáno

Praha : Slovanské nakladatelství, 1951

Vydání

1. vyd.

Edice

Malá slovanská knihovna ; 24

Témata

Bělinskij, Vissarion Grigorjevič (1811-1848)

Gogol, Nikolaj Vasiljevič (1809-1852)

ruská literatura, stol. 19.