Problém "cogito, ergo sum"

To chci

Autor pojednání chce doplnit Descartův princip „cogito, ergo sum“, resp. „ego sum, ego existo“, jeho prehistorií. Staví otázku: jak to, že žádného antického skeptika nenapadlo, že mé já je nepochybné, zatímco u sv. Augustina najdeme myšlenku o nepochybné jistotě sebe sama třikrát. Tato jistota se týká psychofyzické osoby, nikoli celý popis

Uloženo v:

Podrobná bibliografie

Hlavní autor
Milan Sobotka, 1927-2024
Typ dokumentu
Články
Publikováno v
Filosofický časopis. -- ISSN 0015-1831. -- Roč. 56, č. 4 (2008), s. 489-499
Témata
Popis jednotky
Abstract © vydavatel

Instituce:


MARC

LEADER 00000naa a2200000 a 4500
001 an20081151047
003 CZ PrNK
005 20081128130235.0
007 ta
008 081001s2008 xr f 000 0 cze
040 |a ABA001  |b cze  |9 2 
041 0 |a cze  |b eng  |b ger 
072 7 |a 165  |x Teorie poznání. Epistemologie  |2 Konspekt  |9 5 
080 |a 165.12  |2 MRF 
080 |a 130.31  |2 MRF 
080 |a 165.242.1  |2 MRF 
080 |a 14(37/38)  |2 MRF 
080 |a 14(100)"15/20"  |2 MRF 
100 1 |a Sobotka, Milan,  |d 1927-2024  |7 jk01120262  |4 aut 
245 1 0 |a Problém "cogito, ergo sum" /  |c M. Sobotka 
500 |a Abstract © vydavatel 
520 3 |a Autor pojednání chce doplnit Descartův princip „cogito, ergo sum“, resp. „ego sum, ego existo“, jeho prehistorií. Staví otázku: jak to, že žádného antického skeptika nenapadlo, že mé já je nepochybné, zatímco u sv. Augustina najdeme myšlenku o nepochybné jistotě sebe sama třikrát. Tato jistota se týká psychofyzické osoby, nikoli vědomí samého jako u Descarta, nicméně autor má za to, že k stanovení jistoty sebe sama přispělo zabývání se sebou samým v náboženské reflexi. Tím je získán pro já vlastní prostor mimo působení věcí. Na tento intenzivní vnitřní život křesťana navázalo světské umění v lyrice trubadúrů, v poezii, v epice u Ariosta a Torquata Tassa atd. Zpochybnění věrohodnosti smyslových kvalit v první polovině 17. století přispělo ke koncepci „uzavřeného vědomí“. Druhou rovinu rozboru tvoří konfrontace mezi starověkým založením poznání v tom, co je poznáváno, a mezi novověkým založením poznání v poznávacím vědomí. Hegel obnovuje antický vzorec poznání, nicméně považuje novověké stanovisko vědomí za součást cesty poznání k „absolutnímu vědění“ 
546 |a Anglické a německé resumé 
600 1 7 |a Descartes, René,  |d 1596-1650  |7 jn19990001725  |2 czenas 
600 0 7 |a Aristotelés,  |d 384 př. Kr.-322 př. Kr.  |7 jn19981000140  |2 czenas 
600 0 7 |a Augustin,  |c svatý,  |d 354-430  |7 xx0003884  |2 czenas 
600 1 7 |a Hegel, Georg Wilhelm Friedrich,  |d 1770-1831  |7 jn19990003303  |2 czenas 
650 0 7 |a vědomí  |7 ph127380  |2 czenas 
650 0 7 |a subjekt (filozofie)  |7 ph135780  |2 czenas 
650 0 7 |a já (filozofie)  |7 ph114769  |2 czenas 
650 0 7 |a antická filozofie  |7 ph118484  |2 czenas 
650 0 7 |a novověká filozofie  |7 ph136915  |2 czenas 
650 0 9 |a consciousness  |2 eczenas 
650 0 9 |a subject (philosophy)  |2 eczenas 
650 0 9 |a ancient philosophy  |2 eczenas 
650 0 9 |a modern philosophy  |2 eczenas 
650 0 9 |a ego  |2 eczenas 
653 0 |a cogito 
773 0 |t Filosofický časopis  |x 0015-1831  |g Roč. 56, č. 4 (2008), s. 489-499  |q 56:4  |9 2008 
856 4 1 |u https://kramerius.lib.cas.cz/client/handle/uuid:1367d023-18bf-4522-aca2-90def0ad38c2  |q text/pdf  |y Plný text  |4 N 
910 |a ABA001 
990 |a RS 
998 |a http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=001151047&local_base=ANL