Naše české minulosti, aneb, Jak vzpomínáme

To chci

V několika případových studiích kniha zachycuje vzpomínkovou praxi české společnosti po roce 1989. Zaměřuje se na paměťové události, které měly širší publikum a společenský dosah (spor o katedrálu, polemiky ohledně prvního polistopadového vysílání majora Zemana, ohlas televizního seriálu Vyprávěj aj.). Autor věnuje pozornost nejen obsahům vzpomínání, ale i jednotlivým médiím a způsobu, jak zprostředkují zpřítomňování minulosti. … celý popis

Podrobná bibliografie

Hlavní autor

Kamil Činátl, 1975-

Typ dokumentu

Knihy

Fyzický popis

363 s. : il., portréty, faksim. ; 21 cm

Vydáno

Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2014

Vydání

Vyd. 1.

Edice

České dějiny (NLN, Nakladatelství Lidové noviny : Ústav českých dějin Univerzity Karlovy)

Témata

od 1989

postkomunismus > Česko > od 1989

společenská transformace > Česko > od 1989

sociální paměť > Česko > od 1989

historické vědomí > Česko > od 1989

vyrovnání se s minulostí > Česko > od 1989

interpretace dějin > Česko > od 1989

post-communism > Czechia > 1989-

social transformation > Czechia > 1989-

social memory > Czechia > 1989-

historical consciousness > Czechia > 1989-

coming to terms with the past > Czechia > 1989-

interpretation of history > Czechia > 1989-

případové studie

case studies

Bibliografie

Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík

ISBN

978-80-7422-291-7
978-80-7308-507-0

Obsah

Autor se zamýšlí nad způsobem, jakým česká společnost zachází s národní minulostí. Zabývá se tvz. paměťovým provozem a povahou kolektivní kulturní paměti. Nezkoumá pouze, jak je česká minulost zobrazována, ale také jak na různé interpretace národních dějin reaguje česká společnost. Jednotlivé kapitoly, které mají povahu případových studií, analyzují, jak různé umělecké žánry a díla vypovídají o české minulosti. Na národní historii se tak autor dívá prostřednictvím budovy Národního divadla či Chrámu sv. Víta, prostřednictvím českých filmů, televizních seriálů, hereckých pamětí, české fotografie a české literatury. Ve svém výkladu používá autor divadelních pojmů, resp. metafory divadla, neboť "jazyk divadla odpovídá praxi kolektivního vzpomínání lépe než konvenční rejstřík historické vědy". -- Publikace přibližuje vzpomínkovou praxi české společnosti v polistopadovém období. Odborná knížka z oblasti tzv. paměťových studií